Vypracovat a do užívání zavést programové vybavení zajišťující
postupné vedení, bibliotéky ptáků, savců, plazů, obojživelníků, ryb a
hmyzu obsahující seznam citací souvisejících s uzemím České republiky
a nebo vydané českými občany. K jednotlivým citacím umožnit přiřazení
rešerší, v pokročilejší fázi projektu i pdf soubory jednotlivých titulů
(zejména starších, obtížně dostupných ročníků časopisů, brožur, sborníků
a jiných neperiodických publikací, nepublikovaných zpráv apod.). Ve
spolupráci s předními odborníky a vydavateli více či méně odborně
zaměřených časopisů organizačně zajistit maximální průběžné naplňování
databáze jak novými citacemi, tak citacemi z minulých let s ambicemi co
nejúplnějšího bibliografického pokrytí jednotlivých titulů (zvláště u
odborných časopisů jít co možná nejdále do minulosti bude možné). Ke
všem citacím přiřadit indexy (klíčová slova) umožňující efektivní
využívání bibliografické databáze volbou jednoho či více zadávajících
kritérií a tím cílově umožnit výběr citací 1) nově publikovaných, 2)
nově zařazené do databáze (staré i nové), 3) podle názvu publikace či
překladu, 4) podle autora, 5) podle systematického zařazení (vytvoření
biblioték pro jednotlivé taxonomické kategorie - druh, rod, čeleď, řád),
6) podle územního členění (státy, kraje, okresy, katastrální území či
jiné administrativní územní celky, maloplošná a velkoplošná chráněná
území, zoogeografické, geomorfologické a biogeografické členění ČR,
příp. i v kombinaci se síťovým mapováním ČR), 7) podle tématu citace
(taxonomie, ekologie, bionomie, zoogeografie ap.), 8) podle typu citace
(odborná studie v časopise, monografie, faunistická zpráva,
populárně-odborný článek, atd.), 9) podle jazyka v něm je citace
napsána (a případně jakým je doplněna abstraktem), 10)podle časového
horizontu (buď vlastní citace nebo tématu citace), 11) pro přehled o
publikační činnosti autora, 12) pro přehled o publikační činnosti
organizace (ústav, muzeum,..), 13) a v neposlední řadě i třeba podle
vydavatele.
Mezi subjekty, které přicházejí při využívání biblioték v
úvahu jsou:
- Odborné ústavy a organizace (ústavy AV ČR, muzea, rezortní
výzkumná centra apod.)
- Školy různých stupňů, zejména střední a vysoké
- Pracoviště státní ochrany přírody
- Rezortní pracoviště lesnictví a zemědělství zabývající se
problematikou kalamitních škůdců apod.
- Nestátní neziskové organizace
- Kulturně vzdělávací zařízení (knihovny, zoo, botanická
zahrada, knižní i časopisové redakce)
- Jednotlivci mající zájem o přírodní prostředí
- V neposlední řadě nelze opomíjet ani mezinárodní dosah biblioték
umožňující prostřednictvím webu sledovat odbornou „produkci“ v České
republice a operativní vužívání získaných výsledků, jakož i výměně
mezinárodních poznatků a zkušeností. Po naplnění základní české databáze
hledat možnosti vzájemného propojení s obdobnými projekty v zahraničí
(zejména EU), případně iniciovat jejich vznik s preferencí co největšího
stupně kompatibility databázových prostředků.
RNDr. Miloš Anděra, CSc. ze zoologického oddělení Národního
muzea v Praze, 2005